Akce‎ > ‎Zahraniční akce‎ > ‎

Havran na Baltu

přidáno: 22. 11. 2011 5:23, autor: Ivo Havránek   [ Aktualizováno 18. 12. 2015 10:17 uživatelem Jan Pavlasek ]
Přišla pozvánka na polskou technickou potápěčskou konferenci Baltictech 2011 a protože už máme v aquamarine sestavený rebreather bylo nasnadě jej vyvézt na třetí zahraniční výlet a ještě se potkat s potápěčskýma legendama a něco nového vidět a dovědět se. Taky jsme prožili pár vtipných situací, kterým se příště budeme snažit vyhnout. :)

Plán byl vyjet se třídenním předstihem před samotným Balictechem, to abychom stihli dva dny potápění, den otevřených dveří v Santi a něco na cestu abychom nebyli úplně hotoví. Po cca 9 hodinách jízdy jsme dojeli do polské Jasternie, dali dohromady výstroj, odpočinuli si a nalodili se na Heliox. Protože jsme byli jenom 4 potápky, měli jsme na lodi spoustu místa a díky nezvykle skvělému počasí - sluníčko, čistá obloha a minimální vítr jsme se cítili skoro jako na dovolené v egyptě, až na ty sucháče a suché rukavice :).
První den jsme dali dva ponory na vracích Delfin a Grozny. Oba dva do 20 metru, pěkné na rozpotápění. Delfin je o něco chudší, ale jde dobře prolízat, šňůra není nutná. Grozny byl o něco bohatší a ponor byl veselejší i to, že nám byla větší zima a tak oba ponory byly okolo 50 minut. Já s RB TresPres (nově přezdívané "Brčko"), kluci s dvojčatama a pro cvičné účely se stagema, které ale opravdu nebyly nutné. Byl s námi i jeden ruský pracovní potápěč, který neměl parťáka, tak jsme ho samozřejmě vzali sebou. Když jsme koukali na jeho výstroj, tak tam měl pár elementů, kterým jsme opravdu nerozuměli. Do několikerém dotazováním v různých jazycích se pořád bez odpovědi jen usmíval, tak jsme toho nechali a usmívali se s ním, vždyť bylo tak krásně. Tu a tam si někdo odskočil na toaletu na bok lodi a cestu na Delfina jsme příjemně ztrávili relaxací na pohupující se lodi. Teda až na jednu vlnku, která mi shodila Brčko a to padlo z lavice hlavou na podlahu. Kontrolou jsme nezjistili žádnou závadu. Po vyhození kotvy jsme vyskákali, srovnali se na hladině a zjistili, že pád Brčka (70kg) prosekl wrapovou hadici inflátoru. A měli jsme první vtipnou situaci,teda já. Přezkoumal jsem závadu a zjistil, že křídlo se dá použít. Případně jsem měl jako záložní vztlakové jednotky sucháč a bojku, tedy jsme zanořili. Ponor samotný byl taky vtipný, ale jen díky našemu ruskému kamarádovi, který z pracovního potápění trim opravdu neznal. Hrál si celý ponor na mořského koníka, což jsme ocenili tím, že jsme se mu v rámci možností vyhýbali a poradili mu ať do vraku neleze, což překvapivě poslechl. Byl to prostě takový usměvavý chlapík.

Druhý ponor,
na Groznem byl v podobném duchu, jen o něco bohatší na výbavu lodi. Usměvavý chlapík se ale už po deseti minutách přestal usmívat, prohlásil, že mu je zima a zmizel tak rychle, že jsme mu nestačili ani ukázat ok. Návrat do Jasternie, byl svižnější, rozložili jsme výstroj, dofoukali, ubytovali se a dali si velechutnou večeři v jedné blízké restauraci. Následně jsme pohovořili nad lahodným mokem o potápění a vyčkali příjezdu největšího vtipálka (jak jsme zjistili další den).

Druhý potápěčský den
jsme měli v plánu Tralowiecz kousek od Helského přístavu. Cesta cca 15minut a byli jsme v Helu. Po cestě jsme si samozřejmě pobrukovali hit od AC/DC "Highway to hell", byť jsme po dálnici nejeli. Příjezd, formality, příprava cajků nalodění na gumák "Niser" (7,8m, místa pro 4 až až a 300 koní v motoru) proběhl v pořádku. Cesta proběhla spíš letem než plavbou, stačilo se ale řádně zapřít a byla to veliká sranda. Opravdu, jako na kolotoči. Počasí se nám oproti předchozímu dni zhoršilo. Mrholilo, zvedl se vítr, vlny byly o poznání větší, šedé nebe. Prostě Balt jak jsme si ho představovali. Po příjezdu a zakotvení vyskočil první člen týmu, ten který dojel jako poslední a tedy jen na jeden ponor. Po vynoření následovalo jedno sprosté slovo, z čehož jsme my bystří a zkušení pochopili, že něco není v pořádku. :) V nepořádku byla 7cm dlouhá bezpečnostní dírka v suchém obleku daného vtipálka. Zapoměl si dovřít zip od sucháče. Bylo jasné, že se dopotápěl ještě než začal. Chvíli sice přemýšlel jestli na ponor přece jen nenastoupit, ale to byla jen zástěrka před tím jak si užíval 6-ti stupňovou vodu uvnitř sucháče. Vyskákali jsme tedy do vody i my ostatní a připravili se na zánor a zanořili. Vrak byl krásný, dno ve 41m, kam jsem se já nepodíval díky směsi v Brčku a kluci, jak to má být, mě podpořili a zůstali na -36m se mnou. Tralowiecz není žádný obr, ale přišel mi, velcí páni vrakaři prominou, fotogenický. Krásná dělová věž na přídi, za ni druhé dělo, kapitánský můstek se dá penetrovat, doporučuji z levoboku a dejte si bacha na kal. Je ho tam dost. Vevnitř je pěkné dvojité kormidlo a další vybavení lodi, jako je třeba telegraf. Na vraku jsem našel asi 20cm velkou třpytku s označení 200g. Předpokládám, že v čechách ji asi nepoužiju, ale i tak jsem si ji vzal na památku. Po 20 minutách na dně jsme zahájili výstup, stejně už nebylo na co koukat. Deko proběhlo v pohodě, až na další vtipnou příhodu, která teda nebyla tak vtipná jako zaplavený sucháč. V 6-ti metrech, zřejmě díky snižení okolního tlaku mi vystřelil O-kroužek z povolené hadice k ústence a najednou jsem si pouštěl spoustu bublinek z jinak uzavřeného okruhu. :) Zavřením ventilu a přechodem na záložku se vše vyřešilo. Chyba samozřejmě byla na mé straně. Buď jsem ji špatně dotáhl, nebo se mi při ponoru povolila při manipulaci, nebo oboje. Každopádně jsem si vzal ponaučení ze všech absolvovaných vtipů naší partičky, že Balt je tak trochu jiné potápění a opravdu potátěče i výstroj prověří. Nicméně potápko jsme si užili báječně.

Baltictech samotný měl nabitý program. Za všechny přednášky ty, co mě nejvíc bavily:

Rick Stanton: Long range dives in Pozo Azul (jeskyně 10km od vstupu)
J.P Imbert: Deep diving for doers and dreamers (simulované -701m ponory a výpočty dekompresí, nuno bubliny etc)
Nick Touissaint: How to plan long range rebreathers dives
J.P Imbert: Entering cystic microconceptuses to decompressive computations
Jill Heinerth: Challenging the unknown (třeba jak mapovat jeskyni v nulové viditelnosti)
Slavek Packo: Sidemonut CCR rebreather
Santi team: electric in diving (světla, vyhřívaná vesta, oblek! a další)

Celkově byl baltictech skvěle zorganizovaný, s kvalitními a hodnotnými přednáškami. Počet účastníků byl podle mého odhadu přes 500 určitě. V neposlední řadě byla zajímamavá tombola, kde byla hlavní cena skůtr SUEX XK, pak ještě booster a dekompresní rebreather. Na skůtr se těšil asi každý, ale já si odnesl jen pásku na masku a polský nitrox manuál, čímž se vtipnost celého výletu uzavřela. :)))
 
ą
IMG_8591.JPG
(3678k)
Jan Pavlasek,
22. 11. 2011 8:00
ą
IMG_8616.JPG
(3798k)
Jan Pavlasek,
22. 11. 2011 8:00
Comments